Beznaděj ♠

11. června 2008 v 18:17 | Tracy ♥
Takže jsem se odhodlala a napsala svou první jednorázovku s názvem - Beznaděj
Hlavní postavy: Remus Lupin a svědomí Nymf
Žánr: asi trochu temnější,ale spíš dobrodružné (možná)
Přístupnost: neomezená
BEZNADĚJ
Beznaděj.To je to co teď cítíš.Jak jsi to dopadla?Jsi troska.Ležíš v nemocnici.A proč?Chránila si toho tupce z ministerstva,pro nic.Teď tě nemohou probrat a neví si s tebou rady.A on se tu ani nezastavil se slovíčkem útěchy a popřáním brzkého uzdravení.Nikdo za tebou nechodí.Kašlou na tebe,stejně jako na tebe kašlali předtím.Ty si se ale vzchopila a šla do boje.Bránila si toho hlupáka vlastním tělem.A za jakou cenu?Ležíš napojená na různých přístrojích a necítíš vůbec nic.Ani závan větru,ani to pohlazení od něj.Ano,on je jediný člověk,který je u tebe každý den.Sedí u tebe ve dne,v noci a drží tě za ruku.Každé ráno přichází a nechce odejít.Oni ho ale vyženou.A ty jsi zase sama.A víš co je na tom to nejlepší?Chtějí tě odpojit,prý tvůj život už nemá žádnou cenu.Proto tě odpojí aby se tě zbavili.Jenom jediný člověk je proti tomu.Víš co je dnes za den?Úplněk a on zase přijde.Chodí sem i přes své bolesti a problémy.Dnes přijde,zase v noci a bude výt na měsíc.On tě miluje a nikdy nedovolí aby jsi zemřela.Nesmí tě ztratit,ale ty nic nenaděláš jenom ležíš a nevnímáš svět.Nevnímáš nic.Jenom ležíš,v naprostě temnotě a přemáhá tě beznaděj.

,,Už musíte jít pane Lupine" ozval se hlas doktorky mezi dveřmi pokoje.Hnědovlasý muž se otočil a přikývl.Sehnul se k ležící fialovlásce a políbil jí do vlasů.Potom s odporem prošel kolem doktorky a vyšel na chodbu nemocnice.
,,Potřebovala bych s vámi mluvit...o jisté věci pane Lupine", jmenovaný se otočil a pohlédl na ní.
,,Víte,bylo by rozhodně lepší,kdyby jste podepsal ty papíry,abychom mohli odpojit vaši......" doktorka se zarazila jakmile na ní Remus pohlédl.V jeho očích bylo vidět jisté opovržení při tomto návrhu.Žena výrazně zbledla,kývla Lupinovi na rozloučenou a opustila ho.Remus tam ještě chvíli stál a hleděl na dveře,kterými před chvílí vyšel na chodbu.Chtěl se tam vrátit a kdyby mohl,udělal by to okamžitě,měl ale jiné povinnosti.Spěšně se tedy vydal chodbou směrem k východu a pár doktorů,kteří do chodby právě vcházeli,viděli už jenom mizící cípek černého hábitu.
Ten den byl úplněk a večer se konala schůzka Fénixova řádu.Všichni už byly v domě číslo 12.,který obýval nechvalně známý Sirius Black.Jen jedna osoba se však nedostavila na schůzku.
Měsíc byl již vysoko na obloze a veliká budova nazývaná ,,U svatého Munga" byla zcela zahalená pod rouškou noci.Jen jedno z mnoha oken bylo otevřené.Dovnitř proudil chladný vzduch,který si pohrával se srstí vlkodlaka.Seděl tam tak potichu a pozotoval ležící fialovlásku.Místností se rozprostíralo ticho,do kterého náhle zaznělo táhlé vytí.

Tak přece přišel.Nakonec nejsi sama.Je tu i přesto,že má být někde jinde,hodně si tě váží.Ale ty mu nemůžeš poděkovat,vrhnout se mu kolem krku a říct ta krásná slova ,,Miluji tě".Nemůžeš vůbec nic,jenom ležet a doufat že tvůj čas ještě nenastal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Romuska Romuska | Web | 2. září 2008 v 14:14 | Reagovat

peknučkééé.......také smutné......

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama