1.kapitola - Začátky jsou těžké

7. října 2008 v 21:24 | Catherine a Cinthia |  Sestry ze Zmiozelu
Poznámka autorů: změna přezdívek chápejte byla naprosto nutná...samo to vyzní lépe...XD
Začátky jsou těžké....

Jmenovaly se Cinthia a Catherine.Byly to dvojčata,potomci rodu da Costa, jednoho z nejstarších rodů, který se především pyšnil svou prohnaností.Nicholas Edwardo da Costa byl na své dvě dcery zprvu nesmírně hrdý, to ale ještě netušil jak se budou jeho holčičky v budoucnu chovat….

-

O pět let později…


Byl slunný den. Na zahradě honosného sídla si hrála dvě pětiletá děvčátka. Podobala se jako vejce vejci - stejné černé vlnité dlouhé vlasy, smaragdové zářivé oči a pleť bíla jako sníh.

,,Ty už si ho měla dlouho...teď sem na řadě já!" rozkřikla se jedna z nich a pokoušela se sebrat té druhé malého medvídka.

,,Ale on je můj...ty máš svýho..." vyjekla Catherine. ,,Ty mi každou hračku rozbiješ..."

,,Nemám…Will mi ho sebral...." fňukla Cinthia

,,Tak řekni tatínkovi...on ti sežene novýho...určitě..." poradila jí. ,,Nebo popros stejdu Voldyho..."

,,Tatínek nechce o těchhračkách ani slyšet...a strejda má pořád moc práce" usoudila a vyškubla sestře hračku z ruky.


,,Ne...nech mýho méďu!" zaječela černovláska.

,,Teď si ho půjčím já" odsekla Cinthia a začala si s medvídkem hrát.

,,Ne!" sykla na ni a popadla svou hračku.

,,Ne!" sykla na ni a popadla svou hračku.

Najednou se strhla přetahovaná. Na chvíli ho měla v rukou jedna a pak zas druhá. Catherine ho prudce uchopila a schovala ho do náruče. Jenže vtom Cinthia popadla plyšovou tlapku. Chtěla ho vytáhnout s obětí své sestry a tak packou prudce trhla a medvídek se rozthl...

,,Cos to udělala?!" vyjekla dívenka na svojí sestru ,,Ty jsi ho zničila!"

Velká vrata od domu se otevřela. Vešel jimi ve sám Nicolas Edwardo da Kosta - jejich otec. Obě své dcera sjel zkoumavým pohledem, pak znechuceně pohlédl na mudlovskou hračku...


,,Která z Vás ho roztrhla?!" optal se přísně.

Cinthia rychle pohlédla na svou sestru. ,,Ona!" ukázala na ní prstem.

,,Ale já..."

,,Ty? Už zase?!" zasyčel. ,,Proč nemůžeš být taková, jako tvoje sestra?!"

,,Tati, ale já to neudělala..."


,,Nelži..." ušklíble se černovláska na svou sestru.

,,Ještě mi budeš lhát?!" povytáhnul obočí. ,,Nedáváš mi jinou možnost...Crucio!" vyštěkl a svou hůlkou ukázal na Catherine.

-

O 6 let později…


V přijímací místnosti bylo rušno.Na jedné straně byly naskládány dva kufry a vedle nich byly klece se sovami.U schodiště nervózně podupávala vysoká černovlasá žena. ,,Tak dělejte,nebo to nestihneme!" křikla podrážděně.Ze schodů seběhla obě děvčátka v cestovních hábitech.


,,Máš všechno broučku?" usmála se žena ne jednu z dívek.

,,Jistě maminko..." odvětila jí Cinthia.


,,Doufám, že nebudeš dělat problémy..." ušklíbnul se otec na Catherine.

,,Neboj se..." zabručela. ,,Jistě že budu..." špitla si pro sebe.

,,Tak můžeme vyrazit?" optala se spěšně černovláska

,,Tak můžeme vyrazit?" optala se spěšně černovláska

-

Ve Velké síni se to hemžilo studenty. Za stolem v čele místnosti seděli profesoři a pozorovali budoucí prváky. Zástupkyně ředitele stála na schodech a držela Moudrý klobouk, přičemž ho dávala na hlavy nováčků. Podívala se do pergamenu a přečetla jméno: ,,Cithia Alissa da Kosta!"

Drobná černovlasá dívka vystoupila z davu. Docupitala k profesorce a vyhoupla se na židli, aby jí mohla nasadit klobouk.

,,Ale ale ale...rod da Kosta tu už nebyl tak dlouho..." spustil klobouk a černovláska si znuděne odfrkla ,,..vídím že tě nudím..ať je to tedy Zmijozel!!!" vyřkl rozsudek a černovláska se s vítězoslavným úsměvem posadila k jásajícímu stolu.

,,Catherine Alessa da Kosta!" zvolala.

Mladá slečna s havraními kadeřemi na vlas podobná svému dvojčeti došla za zástupkyní a vyskočila na sedátko.

,,Doufám že ty budeš příjemnější než tvá sestra..." promluvil klobouk,když ho zástupkyně usadila na hlavu dívky.


,,Nemám náladu na vybavování se s kloboukem..." odsekla potichu.

,,Vy ste tak sobečtí...s nikým si nepokecám...pořád chcete jenom vědět koleje..." začal se rozpovídávat klobouk.


,,Tak bude to už?" vyštěkla černovláska.

,,Zmiozel!!!" odvětil Moudrý klobouk, jakoby se ulekl jejích slov.


,,Díky…" hlesla a vydala se k patřičnému stolu.

-

Bylo ráno.Ptáci v korunách stromů vesele zpívali až do doby,kdy jeden z nich spadl k zemi mrtvý.Zasáhla ho kletba,kterou vyslal z okna svého pokoje černovlasý mladík.

,,Nesnášim ptáky..." ušklíbl se a vyšel z pokoje.V chodbě se srazil s jednou ze sester. Chvilku měl problémy poznat, na kterou se dívá, když se na něj ale usmála, poznal že se jedná o Cinthiu.

,,Copak..nemáš už být dole a chystat si věci?" optal se jí jízlivým hlasem.


,,Jen sem se s tebou chtěla rozloučit..." opáčila s úsměvem.

,,Hm...to je od tebe milé..." usoudil a přitisknul svoje rty na její tvář. ,,A kde je Catherine?" procedil skrz zuby.

,,Co já vim...o ní se nestaram.Pro mě je důležitější můj bratr" odvětila a zlehka ho políbila na tvář.

,,Ona je ostudou celé naší rodiny..." odfknul si. ,,Krvezrádkyně..."

,,Nechápu,jak je možné že je ještě stále součástí naší rodiny...měli bychom se jí co nejdřív zbavit,jenom kazí naší pověst…" sykla černovláska.

,,To ano..." přitakal. ,,Ale teď už půjdu...omluv mě..." s tím se otočil na odpadku a sešel po schodech dolů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | Web | 8. října 2008 v 19:22 | Reagovat

Jsem zvědavá, co z toho uděláte. Zatím to vypadá, zajímavě-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama